Matt: „Na to nelez. To je nebezpečný.“
Zrazuje mě od vstupu na nevyzpytatelnou část lešení.
V: „Já vím. To jsem dělal já!“
Jacek (krátce po zotavení jeho zraněného prstu – je to takový rázovitý Polák): „Zavolej Grahamovi, že jsem si uřízl prst na druhé ruce.“
Alex si hraje s Kárlovo telefonem. Je říjen.
Alex: „Ty, Kárle, tady máš nějaký nepřečtený zprávy z května.“
Karl: „To je možný. Ono mi to na jaře nějak pípalo.“
Na jednom balkoně bylo ve stěně velké vosí hnízdo (později se ukázalo, že dvě) a my jsme s ním tedy byli ve skluzu. Jednou:
V: „Byl tady týpek skrz ty vosy.“
Jacek: „Konečně! Co říkal?“
V: „Že ten přípravek máme nechat tři čtyři dny působit.“
Jacek: „Cože? K*rva! Co to bylo za idiota? Tos mě nemohl zavolat. Ku… Nemáme čas. Kur… Jdu tam!“
O pět minut později. Jacek se vrací celý oteklý.
Jacek: „Kolik dní se to má počkat?“
Graham: „Hey Big V! Ty okapy jsou skvělý! Zkus je ale udělat obráceně. Voda teče dolů!“
Sám na stavbě. Zvoní telefon. Graham – „V, mohl bys jít něco zatmelit do bytu 318?“
V: „No, jsem zrovna uprostřed něčeho…“
G: „Mohl?“
V: „Jo.“
G: „Dělal si to někdy?“
V: „Ne. Jak to mám…?“
G: „To musíš… hele, to zmákneš, hlavně to tam nezasviň.“
V bytě 318 jsem si dal záležet, trvalo mi to trochu déle. Ale paní byla milá a trpělivá.
Na odchodu mi řekla: „Udělala bych porci navíc, kdybych věděla, že se zdržíte na večeři.“
Tohle už jsem napsal jednou jako status, ale prostě si nemůžu pomoct 🙂
Kanaďané se jednou v práci divili, co je to za jméno ten „Václav“. Chtěl jsem jim vysvětlit, že se tak jmenoval jeden/nejeden český král, ale to víte, moje angličtina… Nezafungovala zrovna nejlépe…a tak se mě po mé odpovědi zeptali /volně přeloženo/i: „Když si teda českej král, proč si jezdil do Kanady?“
A na závěr jeden vtip:
Otázka: Jaký je rozdíl mezi Američany a Kanaďany?
Odpověď: Američané si myslí, že jsou nejlepší na světě. Kanaďané si myslí jen to, že jsou lepší než Američané.
