Ještě mám v živé paměti, jak jsem poprvé přistál na americkém kontinentu. Bylo to v roce 2003 a bylo to v New Yorku.
Hned jak jsem si vychutnal pravý americký hamburger, zamířil jsem do místní hospody. Tedy sport baru – v pravém centru Manhattanu. Pamatuji si, že před ním „parkovali“ policisté na koních. Ale jelikož jsem si dal jen jedno (a bez pěny – i to si pamatuji), neměli se mnou žádný problém.
V USA tedy skoro rovnou po výstupu z letadla, za to v Kanadě jsem se do hospody tak nehrnul. Alespoň ze začátku. Na první návštěvu jsem si nějaký ten týden, ne-li měsíc, počkal.
Už jsem se divil, že Kanaďané po práci nechodí posedět na jedno, nebo dvě. Tohle mínění už nemám – chodí. A jednou konečně pozvali i mě.
Celé to zorganizoval šéf Graham. Do té doby jsem ho znal jen jako svého bosse, ale toho pátečního večera jsme se skamarádili. A nejen s ním. Poznal jsem lépe i Briana, Nicka alias Guppyho, který procestoval už skoro celý svět, Australana Joshe…
S touto partou poprvé na pivu! A dobře jsem věděl, že nezůstane u jednoho!
Tak jsme seděli pěkně na terase na hlavní Vancouverské třídě – na Granville avenue, popíjeli kanadské pivo a pozorovali hemžení všude kolem. Downtown Vancouveru je bohužel proslulý velkým počtem bezdomovců, tedy jsme byli nuceni pozorovat i je.
Všichni povídali, smáli se a zase povídali. A zase se smáli. Já se snažil zachytit o čem je řeč, ale nestíhal jsem. Pouze když jsem zaslechl slovo „Hokej“ (naštěstí zní dost podobně), rychle jsem zbystřil a vykřikl. „Jágr!“ A tím získal pozornost. Jako další jsem ale asi neměl říkat slovo „Nagano“. Kde jsme, jak říká Spajk, „porazili národ, kterej vynalezl lední hokej. Gretzky plakal.“
No radši se pak věnovali baseballu a já byl zase mimo metu.
Ale s každou další pintou piva jsem rozuměl čím dál víc, a hlavně konečně všichni chápali i mě.
Vyzkoušeli jsme různá piva! Graham si vzal za cíl, že mě opije. Prevít jeden! Já se nebránil.
Nejzajímavější bylo, když jsem objednával kanadské pivo s názvem kokanee. Zarazil jsem se, že by mi klidně ten kokain, jak jsem to vyslovoval, i přinesli. Ale zůstalo naštěstí jen u piv různých druhů a velikostí. Od této rundy jsem ale raději nechal objednávky na ostatních.
Jako v Čechách přikusujeme k pivu třeba utopence,nebo brambůrky tady jedou ve velkém kuřecí křidýlka. Objednali jsme si k nim různé omáčky. Všech chutí a stupňů pálivosti. Nejlepší jsem měl ale nakonec já, když mi jedno křidýlko spadlo do piva. Řekl jsem něco, co už si nepamatuji, ale všichni se smáli. Tedy to bylo určitě něco vtipnějšího než Chicken beer.
Dobré bylo! Stejně jako celý ten páteční večer.
Ale jak se to nečekaně spunktovalo, tak to i nečekaně skončilo. Poznal jsem spoustu příjemných lidí a zjistil, že Kanaďané mají výborný smysl pro humor. Což si konečně každý den utvrzuji.
Jen to Nagano nepřekousli!
