Z Cancúnu do Tulumu
„Každá cesta začíná tím, že zjistím, že bych mohl být někde, kde jsem ještě nebyl.“
Z Cancúnu do Tulumu
„Každá cesta začíná tím, že zjistím, že bych mohl být někde, kde jsem ještě nebyl.“
Kapitola první
Plánování aneb Kterak se to celé semlelo
Když jsme v Kanadě bujaře přivítali rok 2014, můj pobyt ve Vancouveru se pomalu, leč nezadržitelně blížil ke svému konci. Bylo třeba začít plánovat závěrečnou cestu, abych si odsud odvezl co nejvíce vzpomínek. Zatím jsem měl zmapovány toliko stavby po celém městě a okolní hory. Což by v podstatě mohlo stačit, hory i lešení jsem měl prolezlé pečlivě, ale když už jsem jednou tady? Probudil se cestovatelský pud a před tím není obrany.
Na sklonku léta jsem vyrážel o volných nedělích na výlety do hor, které se tyčily hned za městem. 8. září, v den narozenin mé sestry, jsem vyrazil na Crown Mountain a byla to asi nejvíc náročná výprava, co jsem v Kanadě podnikl.
Den třetí – Honička s časem
Ve Winnipegu jsme měli být ve 20:30… jsme tam ale až někdy nad ránem. Myslím, že byly čtyři. Celou dobu jsem nespal a vyhlížel světla tohohle města. Dojeli jsme do něj krokem. Jak jinak. Přetížená železniční síť ve dne v noci!
Na palubě – den druhý
Edmonton přišel během hluboké noci. Konečná stanice pro většinu lidiček, kteří se mnou nastoupili ve Vancouveru. Abych si našel nové známé.